K používání a měření webu využíváme cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte se způsobem, jakým s cookies nakládáme. Další informace

Lyofilizace ovoce, zeleniny, masa a jiných potravin

Lyofilizace ovoce, zeleniny, masa a jiných potravin

Lyofilizace - slovo, které někteří těžko vyslovují, ale zaznívá stále častěji, jak roste obliba této metody sušení. V tomto článku se zaměříme na aplikace z ne-vědeckého segmentu, mimo biotechnologii. Lyofilizovat stále častějí chtějí rodinné farmy, živnostníci nebo i soukromníci v rámci svých koníčků. Podíváme se tedy na samotný princip, popíšeme několik ukázkových příkladů a zodpovíme nejčastější otázky. 

Celý článek bude psán formou, aby jej pochopil běžný člověk bez univerzitních titulů a znalostí z oblasti biotechnologie. Těmto je totiž primárně určený. Uživatelé z oblasti laboratoří, výzkumných pracovišť a provozů spíše docení článek Jak vybrat lyofilizátor nebo naši aplikační podporu

Jak funguje proces lyofilizace

Představme si sklenici s vodou. Jak se zbavit vody? Jistě, pokud v ní není nic zajímavého, můžeme sklenici otočit a vodu vylít. Pro názorný příklad tuto možnost vynecháme nebo si místo vody představíme džus s kousky dužiny, které chceme zachovat. Abychom vodu mohli odpařit, potřebujeme určité okolní podmínky. Při běžném okolním tlaku 1 bar to bude zejména teplota 100°C, kdy voda začne vařit. Jenže var jak jej známe má řadu negativních vlastností mezi které patří tvorba bublin, již zmíněná vysoká teplota, která by po odpaření kapaliny zlikvidovala i kousky dužiny v džusu. 

Proto je potřeba okolní tlak snížit. V naší představě tedy zavřeme sklenici do komory podobné kuchyňské troubě a začneme odsávat vzduch. Když snížíme tlak až pod hranici 6 mbar, voda se odpařuje i při 0°C. V tento moment už odpařování probíhá, protože jsme nijak neupravovali teplotu v komoře a lze přepokládat, že tam je stejné teplo jako v běžné místnosti. Takto fungují rotační vakuové koncentrátory, které nabízíme a které v několika restauracích využívají k vaření zeleninové polévky. V našem pomyslném pokusu bychom v komoře viděli, jak kapalina ve skleničce vaří, bublá a cáká ze sklenice a to není zrovna kýžený výsledek. Náš pokus zachycuje toto video:

Zkusíme to tedy znovu - dáme skleničku do komory a jako první snížíme teplotu, třeba na -20°C. Pravidelný divák TV Nova již dobře ví, že voda (nebo džus) při této teplotě zmrzne. Začneme snižovat tlak a tentokrát musíme podstatně více, protože 6 mbar stačí pouze na 0°C. Podle tabulky musíme dosáhnout tlaku 1,03 mbar. Při pohledu do komory bychom viděli pouze skleničku se zmzlým džusem, ale v tento moment již probíhá lyofilizace - částice vody se přeměňují (sublimují) z ledu (pevné skupenství) rovnou na páru (plynné skupenství).

Lyofilizace v praxi

Nikdo nečte tento článek, protože by chtěl lyofilizovat vodu nebo džus. V praxi by výše uvedený příklad nemohl fungovat z několika důvodů. V prvním případě bychom džus uvařili stejně jako na sporáku, jenom za nízké teploty a z dužiny by zbyl možná připečený škvarek na dně sklenice. Za druhé by vysušení "trojky" džusu v takové podobě trvalo úmorně dlouho (týdny - měsíce), protože vždy by se odpařovala voda pouze z povrchu. 

Plyne z toho pravidlo, že lyofilizovaný produkt musí být zmrazen, a to důkladně. Když produkt nebude dobře promrzlý, částice nezmrzlé vody v něm začnou při nízkém tlaku vařit. Plyn (pára) má vyšší objem než kapalná voda, a tak by došlo k potrhání nebo viditelnému spálení produktu. Jak produkt správně zamrazit? Je jedno, jestli k zamrazení použijeme přímo lyofilizátor s temperovanou komorou nebo nám k tomu pomůže pultový mrazící box, důležité je mít jistotu. 

Další věc, která by nám v našem pokusu bránila vysušit džus je poměr objemu a plochy. Džus ve sklenici o objemu 0,3 litru je poměrně velké množství na to, jakou plochu tvoří hladina. Plocha je klíčová, protože tudy a pouze tudy bude pára (vlhkost) unikat ze sklenice - čím větší plocha, tím lépe.

Plocha versus hloubka (tloušťka vrstvy)

Aby sušení formou lyofilizace mělo smysl, je potřeba produkt dobře zmrazit a současně rozprostřít na co největší plochu. V našem případě bychom tedy místo sklenice v komoře měli použít plech, ne nepodobný tomu z kuchyňské trouby a na něj džus vylít. Při pohledu na 0,3 litru džusu na lyofilizačním plechu byste si asi řekli, že by vlastně šlo na plech vylít více sklenic a objem lyofilizovaného džusu zvýšit, ale pozor - čím tlustší bude vrstva džusu na plechu, tím déle bude lyofilizace trvat. U sklenice, kde tloušťka (v tomto případě spíše hloubka) byla třeba 12 cm, bychom lyofilizovali měsíce. 

Teoretické maximum udávané odborníky pro tloušťku nálevu jsou 2 cm. Nicméně sám jsem se s tímto nesetkal a v praxi všichni preferují tenčí vrstvu, zpravidla kolem 3 - 5 mm. Je dobré s tím počítat, pokud chcete lyofilizovat produkt formou nálevu. 

Samotné sušení

Doteď jsme si pomyslně připravili produkt (třeba džus s dužinou), rozprostřeli na tácy ve správné vrstvě a velmi pečlivě zamrazili. Samotný proces lyofilizace začíná až teď. Dělí se na 2 fáze, a to primární sušení a sekundární sušení (primary / secondary drying). 

Primární sušení je doba, kdy dostáváme z produktu vlhkost. Děje se to tím, že produktu pomaličku zvyšujeme teplotu (např. z počítečních -25°C) až k hodnotám kolem -10°C nebo -7°C. Proti zvyšování teploty naopak snižujeme tlak (vytváříme větší a větši vakuum). Jak udává tabulka, voda se z džusu bude při -20°C odpařovat při tlaku 1,03 mbar. Čím méně vody bude v džusu, tím hůře ji budeme odpařovat, a proto je vhodné pozvolna tyto hodnoty měnit v jednotlivých krocích. Dalším krokem tedy změníme teplotu na -18°C, v dalším pak na -16°C atp. Tlak není potřeba měnit, o maximální vakuum se neustále snaží vakuová vývěva. 

Při každém takovém zvýšení teploty nejprve stoupne tlak. Je to dáno tím, jak více částic vody opouští produkt a míří do kolektoru, kterému říkáme kondenzor. Když proces moc uspěcháte, může se stát, že na krátký okamžik tlak v komoře vystoupá výše, než je u dané teploty v tabulce (např. při -18°C tlak vzroste na 1,5 mbar). V ten moment můžete proces přerušit, otevřít komoru a produkt jít vysypat (vylít) na nedaleký kompost. Fyzika je neúprosná a v tento moment došlo k poškození varem, viz. náš první fiktivní pokus popsaný výše nad videem. Záleží samozřejmě na typu produktu a momentálních podmínkách. To, že teploměr komory ukazuje -18°C neznamená, že přesně stejnou teplotu má i náš produkt na policích a také je otázka, z jaké části došlo k poškození. Zrovna v případě džusu by po řádném ukončení bylo klidně možné "odkrojit" uvařené části a zbytek použít.

Poznat, kdy je primární sušení u konce umí biotechnologické lyofilizátory vybavené drahým SCADA programem a řadou dalšího příslušenství. V případě lyofilizace květin nebo potravin si budeme muset vystačit se skutečností, že jsme s teplotou už mezi -10°C až -7°C a tlak už nejde níže než na cca 0,014 mbar.

Sekundární sušení je fáze, kdy potřebujeme produkt v komoře dostat zpět na "pozemské" podmínky stran teploty i tlaku. V oblasti nevědeckých aplikací nemá takový význam, jako například při výrobě vakcín a suchých injekcí. Po primárním sušení se totiž v komoře stále vyskytují molekuly vody, které je potřeba odpařit. Protože nejsou v produktu, můžeme zvyšovat teplotu (běžně na +30°C nebo až +50°C), a tím eliminovat vodu úplně. V našem pokusu lyofilizujeme džus a po primárním sušení bychom měli na policích vidět už jenom suchý prášek, který zbyl z dužiny. Coby sekundární sušení by nám postačilo pouze vypnout chlazení a vypustit vakuum (resp. napustit komoru vzduchem). 

Co (a jak) lze lyofilizovat

Definitivně opustíme náš džus a přejdeme ke skutečným produktům. Lyofilizovat lze de facto cokoliv. Jakékoli ovoce, zeleninu, maso, mléko, květiny včetně bylinek, houby, hmyz nebo celá zvířata (taxidermie). Viděl jsem i lyofilizovanou Becherovku, ale to už je trochu jiná kategorie díky přítomnosti alkoholu. 

Lyofilizované květiny našeho klienta - Lyoflora

Lyofilizované květiny z dílny našeho klienta - společnosti Lyoflora

Záleží na způsobu nakládání do lyofilizátoru

Chcete lyofilizovat ovoce? Zapomeňte na to, že do komory stačí "naházet" celá jablka. Výsledku byste se asi nedočkali. Jak jsme si uvedli v části Plocha versus hloubka, dostat vodu z nitra jablka by bylo prakticky nemožné. Jablko má dužinu o mnohem vyšší hustotě než byl náš džus, a tak molekuly vody bude o to těžší dostat ven. K výsledku by nepomohla ani slupka obklopující celé jablko. 

Potřebujeme co největší plochu a co nejtenčí vrstvu. Samozřejmě by vhodné bylo také snížit vlhkost (třeba lisováním). Z pohledu lyofilizace by tak ideální forma byla jablečná drť, která zůstane po moštování. Zájem ale je naopak o sušení celých plodů, případně v nakrájené formě. Kdybychom jablko nakrájeli na měsíčky (v nejtlustším místě cca 15 mm), už lze uvažovat o tom, že by se nám lyofilizace mohla vyplatit. 

Totéž platí v případě drobných plodů (borůvky, jahody,...). Zkoušeli jsme v Biotrade lyofilizovat jahody ve stolním lyofilizátoru BenchTop Pro. Výsledek jasně ukázal, že za stejnou dobu jsou rozříznuté jahody už dobře vysušené, zatímco celé jahody byly sotva v polovině cesty k podobnému výsledku. 

Tekuté produkty jsme popsali docela zevrubně naším pomyslným testem. Mléko, džus nebo koncentrát lze rozprostřít na police, získat tím maximální plochu a při zachování rozumné vrstvy dosáhnout i rozumné doby celého procesu.

Lyofilizace formou nálevu na tácy - BULK

Tak či onak se tato metoda nazývá BULK (česky nálev) - produkt je umístěn přímo na police v komoře. Jde asi o většinový typ nakládky u nevědeckých aplikací. Můžeme si pod tím představit nálev na tácy, poskládané ovoce nebo volně položené květiny či knihy. Biotechnologické přístroje běžně pracují s vialkami, ale ty by měly jinde smysl pouze pokud byste měli kapalný produkt a chtěli jej lyofilizovat v porcích kolem 2 - 5 ml v každé lahvičce. 

Za zmínku tak stojí ještě lyofilizační baňky. Mají tvar podobný zavařovací sklenici a nabízejí se v objemech od 75 ml do 2 litrů. Vybízejí tedy k použití pro kapalné produkty, ale nic nebrání tomu do nich nasypat borůvky nebo jahody. V úvahu však přicházejí pouze u stolních přístrojů jako BenchTop Pro nebo pak u přístrojů pro ně určených jako Freezmobile

Jaké množství lyofilizátor zvládne usušit

Kapacita je jednou ze zásadních otázek každého zájemce o lyofilizátor. Vždy musím dlouze vysvětlovat, že nejsem moc schopen přesně říct, kolik malin, jahod, jablek, mléka nebo růží lze do daného přístroje umístit. Ne protože bych zaostával v matematice, ale protože výrobcem udávaná užitná plocha polic v komoře není jediný faktor udávající skutečnou kapacitu vašeho produktu. 

Pro ilustraci můžeme použít zájemce o výrobu lyofilizovaného mléka - na dotaz "kolik mléka lze do přístroje nalít na jednu vsádku" prostě neumím odpovědět. Když vím, že 24DX48 má plochu polic 2,7 m2, dokážu si spočítat, že to je 27 litrů při vrstvě o tloušťce 1 cm. Už ale netuším, jestli právě 1 cm tloušťka bude ta zlatá střední cesta pro kompromis mezi množstvím a dobou trvání sušení. V praxi se pak může ukázat, že 0,5 cm vrstva (tedy 13,5 litru) se suší 2 dny, zatímco 1 cm vrstva mléka potřebuje k úplnému vysušení 7 - 9 dní. 

Vyjímku pak tvoří čiště potravinářské přístroje typu FD18 a FD80, kde výrobce naopak přesně udává množství potravin, které přístroj zvládne vysušit v jedné vsádce během cca 22 - 24 hodin. V těchto přístrojích se předpokládá, že množství vody v produktu před sušením je logicky menší, než hmotnost samotného produktu. 

Jak dlouho lyofilizace trvá

Pokud kapacita je neznámá X, pak doba procesu je neznámá Y. Jak jsme si uvedli výše, obě otázky spolu souvisí (1 vs 0,5 cm vrstvy mléka). Faktem je, že proces lyofilizace není populární kvůli rychlosti. V případě přístrojů řady FD se udává proces +/- 24 hodin při využití plné kapacity.

Zajímavost: Nějvětší lyofilizátor pro nebiotechnologické použití firma VirTis vyrobila v 90. letech a byl určený k usušení dřevěného vraku lodi vytažené ze dna oceánu. Má rozměr hangáru a běžná doba trvání takové lyofilizace je něco přes 6 měsíců.

Využiji tuto pasáž ale k tomu, abych rozepsal jak dlouho přibližně trvá jedno sušení, včetně příprav a zakončení procesu. Spousta lidí se domnívá, že vezmou produkt, vloží jej do komory a spustí tlačíkem ON přístroj, ale tak to úplně není. 

1) Mrazení (12 - 48 hodin) - jak jsme si řekli v samotném začátku článku, produkt musí být perfektně zmrazený. Použijeme-li k zamrazení pultový mrazící box, počítejte spíše 2 dny na několik kilo produktu, 1 den pro produkty ve formě nálevu na tácy. Vhodné je použít mrazící box, kde výrobce přímo udává hodnotu, kolik kg je přístroj schopen zamrazit během 24 hodin nebo potravinářský lyofilizátor, který dokáže zmrazit nakládku přímo v komoře třeba i za 9 - 12 hodin v závislosti na množství.

2) Příprava přístroje (1 - 2 hodiny) - dobře zmrzlý produkt nemá smysl dát do vypnutého lyofilizátoru. Ten je potřeba namrazit na adekvátní teplotu, kolem -25°C. To samo o sobě zabere tak hodinu, ale je dobré počítat s tím, že čím větší je komora, tím delší čas je potřeba pro úplné promrznutí a ustálení teploty. Tento čas se samozřejmě překrývá s předchozím krokem. 

3) Nakládání (1 - 6 hodin) - Vyndat plechy z mrazícího boxu a dát je do lyofilizátoru moc dlouho trvat nebude. Jenomže i tak se produkt ohřeje cestou přes místnost při pokojové teplotě a lyofilizátor také ztratí část teploty, když komoru otevřete. V případě využití přístroje, který sám zamrazuje naložené potraviny tento krok úplně odpadá.

4) Primární sušení (??) - viz. výše, může to trvat přes noc, ale také 2 dny, podle toho, co jste do přístroje dali a v jaké podobě. 

5) Sekundární sušení (2 - 12 hodin) - opět v závislosti na typu lyofilizovaného materiálu. Nicméně je nutné nechat tento materiál ustálit. 

6) Odmrazení & čištění (1 - 2 hodiny) - Kondenzor je plný ledu, který musí odtát nebo jej lze posléze vyjmout po kusech, ale nějaký čas to zabere. Po každém procesu je nutné kondenzor vytřít do sucha a zrovna tak vyčistit komoru. Je to jako po vaření umýt nádobí.

Dále se rozepisovat nebudu, protože sami asi nejlépe víte, jak dlouho by mohlo zabrat produkt vyjmout, případně porcovat nebo sáčkovat a nemá smysl, abych vám psal, jak dlouho trvá příchod prvního zákazníka. Je však dobré si uvědomit tuto časovou náročnost, protože ta bude udávat vaše případné provozní náklady. 

Hledáte jednoduchý lyofilizátor potravin, který pracuje automaticky? Zkuste se podívat na AMARU na stránkách www.lyotrade.cz. Stačí nastavit čas sušení a čas mrazení. O zbytek se postará lyofilizátor sám a 5 - 7 kg potravin usuší zpravidla za +/- 35 hodin.

Ekonomika lyofilizace

Pokud jste dočetli až sem, váš zájem je vážný. Jako u každého podnikatelského záměru je nutností mít všechno několikrát propočítané a výroba lyofilizovaného ovoce, zeleniny nebo květin není výjimkou. 

Pořízení lyofilizátoru

Jak asi tušíte, půjde o nemalou investici. Nejmenší lyofilizátory ve stolním provedení se schopností zpracování pár kg potravin vyjdou na cca 250 tisíc korun. Horní hranice produkčních zařízení nárokem na vlastní výrobní halu de facto není omezena. Reálně však berme za strop typ FD80 s cenou kolem 5,5 mil. Kč. Vše samozřejmě myšleno bez DPH. 

Nebude divu, pokud pro pořízení budete chtít od banky úvěr. Ze zkušenosti jednoho z našich zákazníků doporučujeme o lyofilizátoru mluvit jako o sušičce. Bankéři a finančníci totiž nemají jazykolam "lyofilizátor" v tabulkách a netváří se tento záměr s nadšením. 

Provozní náklady lyofilizace

Aby lyofilizátor mohl fungovat, potřebuje elektřinu. Kolik jí bude potřeba záleží především na typu (velikosti) přístroje a samozřejmě délce procesu. Stolní BenchTop Pro potřebuje napětí 230V a 10A jistič. Z toho lze vypočítat, že maximální příkon bude 2,3 kW. Kolik vás bude stát jeho provoz za 24 hodin si lze ověřit na kalkulačce spotřeby elektřiny

To je ovšem nejmenší z nejmenších. Sáhneme-li po modelch 24DX48 nebo 36DX66, může se maximální příkon pohybovat i v rozsahu 4 - 7 kW a verze EL s mrazením kondenzoru do -82°C pak klidně i přes 10 kW. Útěchou může být, že jde o výpočet maximálního příkonu pro který by museli být aktivní všechny součásti lyofilizátoru, jako např. mrazení a současně odmrazování, což v praxi nedává smysl. 

Někteří výrobci čiště potravinářských lyofilizátorů udávají dokonce i hodnotu příkonu na 1 kg produktu. Pro příklad FD18 vás bude stát cca 2 kWh na zpracování 1 kg potravin. 

Zajímavost: V poměrně krátkém časovém období se na nás obrátili 3 vážní zájemci o produkční lyofilizátory. Jednou šlo o lyofilizaci květin, další chtěl lyofilizovat krmivo pro zvířata a poslední mléčné produkty. Zajímavostí je, že každý z nich byl současně vlastníkem fotovoltaické elektrárny, kromě jednoho pána, který byl provozovatelem vodní elektrárny. 

Náklady na údržbu lyofilizátoru

Stejně jako automobil, i lyofilizátor potřebuje pravidelnou péči a údržbu. Platí zlaté pravidlo, že čím lépe se o přístroj staráte, tím méně potřebuje servis z naší strany. Vynechme pravidelné čištění, kontrolu těsnění a vysávání prachu ze vzduchových průduchů. To všechno vzládnete svépomocí. Zaměříme se na to, co vás nemine. Počítejme, že jde o model s komorou o velikosti sudu, je vytížený v 3-denních cyklech, tedy měsíčně zvládne 10 - 12 vsádek. 

Olej vakuové vývěvy  (cca 1.500 Kč na 1 výměnu) - Podle typu sušeného materiálu jej bude třeba měnit co 14 dní až měsíc. Olej se opotřebovává funkcí vakuové pumpy a také zachycuje látky a nečistoty, které nezadržel kondenzor (zpravidla voda). Pokud váš produkt budete nějakým způsobem chemicky ošetřovat ještě před lyofilizací, bude potřeba olej měnit tím častěji, čím agresivnější látky použijete. Zájemci o stolní přístroj, který zlvádne do 1 kg ovoce si mohou oddechnout - olej jim vydrží 3 měsíce až půl roku, podle četnosti použití. 

Důležité je především sledovat pravidelně (klidně denně) stav a barvu oleje ve vývěvě. Čím častěji budete olej měnit, tím více vás bude stát v provozních nákladech, ale zase o to déle vám vydrží celá vakuová vývěva. 

Těsnění (cca 3 - 5 tis. Kč) - U kteréhokoli lyofilizátoru je vhodné měnit těsnění 1x ročně. Čím více budete s přístrojem pracovat, tím více budete otevírat a zavírat dveře komory i kondenzoru a nakládat materiál, a tím je vyšší pravděpodobnost poškození. Bez pružného těsnění bez škrábanců není vakuum a bez vakua není lyofilizace. 

Preventivní prohlídky - Když si založíte ekonomiku na jednom přístroji, chcete aby fungoval a nejlépe nonstop. Čím víc funguje "nonstop", tím častěji potřebuje důkladnou kontrolu. Preventivní prohlídky se nám osvědčily tím, že při nich často objevíme opotřebení některé součástky. Ta sice může stát pakatel, ale její absence znemožňuje správné fungování přístroje. Ačkoliv jsme schopni zajistit většinu běžných náhradních dílů od výrobce do 5 - 14 dnů, je to doba, po kterou bude váš stavební kámen odstaven z provozu a nebude nic vyrábět. 

Minimálně 1x za rok jde o nutnost na které se nevyplácí ušetřit. V případě přístroje, který běží 10x měsíčně, vždy po dobu 2 dní, je lepší uvažovat i o půlročních intervalech. U stolního lyofilizátoru BenchTop Pro půjde o cca 2 tisíce, u produkčních modelů pak zhruba o 6 - 10 tisíc korun. 

Který lyofilizátor vybrat?

Jak jsme si ukázali v průběhu celého článku, výběr správného lyofilizátoru je jedna neznámá vedle druhé. Některé lze odkrýt snadno studiem dané problematiky, ale jiné se projeví až v samotném provozu. Společnými silami se zákazníky se nám však daří vybrat vhodný přístroj a případně doladit detaily provozu po instalaci a prvním spuštění. Nemá tedy smysl se zde snažit o vyřknutí jasného verdiktu. Namísto toho se stručně a laicky podíváme na námi nabízené modely včetně orientačních cen běžných konfigurací. Odkazy na jednotlivé produktové stránky včetně videí, prospektů a dalších informací naleznete pod tímto článkem. 

Lyofilizátor AMARU | Lyotrade Freeze Dryers

BenchTop Pro (240 - 450 tis. Kč) - Jediný stolní lyofilizátor v nabídce je určený pro začátečníky a malé množství vzorků v laboratořích. To mu ale nikterak nebrání lyofilizovat velmi malé množství ovoce nebo jiného produktu (cca 1 - 3,5 kg). Podle typu pojme až 9 kg ledu, což není zase tak málo. Lyofilizovat umí na kruhových poličkách nebo v lyofilizačních baňkách. Jeho nevýhodou je "upscale", tedy přesun do většího přístroje. Protože nemá klasickou izolovanou komoru s chlazenými policemi, produkt se bude ve větším přístroji sušit jinak. 

Freezemobile (0,95 až 1,6 mil. Kč) - Další "laborant", který se hodí i na některé nevědecké použití. Je určen k lyofilizaci v baňkách, ale pojme jich enormní množství (až 84 ks). Navíc může být vybaven zamrazovací lázní pro baňky, a tak se nemusíte obávat o správné zmrazení produktu ve velmi tenké vrstvě na stěnách baněk. Navíc nabídne i kondenzor s kapacitou až 35 kg ledu. Některé zákazníky potěší i koncept, který počítá s tím, že uživatel si zastane většinu servisu, včetně výměny oleje sám.

FD18 - (cca 4,2 mil. Kč) Čistě potravinářský lyofilizátor určený právě pro lyofilizaci ovoce, masa, zeleniny a vlastně jakýchkoliv potravin nebo krmiv. Název napovídá, že pojme až 18 kg produktu, který vysuší za cca 24 hodin.

FD80 - (cca 6,9 mil. Kč) Větší bratr modelu FD18 nabízí kapacitu potravin 80 kg na jednu vsádku. 

FD300FD1500 - Přístroje značky CUDDON, které to s výrobou lyofilizovaných potravin myslí opravdu vážně. Tomu odpovídá kapacita (300 až 1500 kg na jednu vsádku) i cena, kterou vám rádi zrpacujeme na vyžádání.

AMARU - (cca 390 tis. Kč) Protože žádný z výrobců nedisponuje opravdu malým a tím pádem cenově dostupným přístrojem, rozhodli jsme se jej vyrobit s našimi zkušenostmi sami. AMARU vysuší 5 - 7 kg potravin s průměrnou dobou 35 hod. Namísto jednotek milionů však vyjde na necelých 400 tis. Kč vč. dopravy v rámci ČR. Více informací naleznete na stránkách www.lyotrade.cz

Všechny ceny v článku jsou platné k datu  5.1.2017, neobsahují DPH a mají ryze informativní charakter.

BenchTop Pro

BenchTop Pro

Stolní lyofilizátor nové generace

Pro začínající uživatele je důležitá jednoduchost a tu nabízí BenchTop Pro jako ...

Freezemobile

Freezemobile

Když potřebujete zpracovat hodně baněk

Klasické provedení "baňkového" lyofilizátoru je oblíbené zejména na vysokých ško...

FD18

FD18

Kapacita 18 kg potravin

Čistě potravinářský lyofilizátor FD18 novozélandské značky CUDDON nabídne kapaci...

FD80

FD80

Kapacita 80 kg potravin

Potřebujete vyrábět až 80 kg lyofilizovaných potravin / krmiv denně? FD80 je pak...