Letošní rok zcela jistě vejde do dějin naší malé firmy. Ne snad protože letos oslavíme 20 let (pokud se toho dožijeme), ale především protože se nás tento rok stát snaží oholit více, než kdy jindy. Abych byl přesný, státu jsme ukradení, ale Babišovo hnutí ANO slíbilo, že stát bude řídit jako firmu. Hodně lidí, včetně nás, nyní chápe, že to znamená zvýšit zisky a nahrabat si na svých ovečkách.
Jak pozoruji počínání různých státních orgánů (snad jenom čirou náhodou je v čele vždy někdo z ANO), začínám si připadat trochu jako v pohádce O staré bambitce. Jestli tento film neznáte, doporučuji se rychle na něj podívat, než bude zakázán úřadem vlády. Lábus s Vladykou v té pohádce hrají zástupce královské koruny. Král s chotí rád cestuje a starost nad královstvím přenechává této úřednické dvojici. Oba mocipáni pak vynikají především ve vymýšlení nových a nových daní. Zrovna ve filmu zmíněná daň z trakaře je vlastně docela podobná koncepci modrých parkovacích zón - používáte trakař k prodeji svého zboží? Zaplaťte daň! Vezmu to ale popořadě.
Vzpomínka na náš rekordní rok 2014 hořkne, když nám stát po odvedení daně cca 1,3 mil. Kč vyměřil zálohy na další rok ve stejné výši, ve čtyřech splátkách. Kdo kdy podnikal v dodávkách laboratorních přístrojů ví, že jak jeden rok může být úžasný, s klidem ho bude následovat rok tragický. Naší žádosti o zrušení / snížení záloh bylo vyhověno tak napůl - odpustili nám dvě, splatné v 2. polovině roku 2015 a ponechali zbylé dvě na 1. polovinu roku letošního. Pochopil jsem to tak, že abychom nemuseli platit dvakrát 440 tisíc, musíme odevzdat daňové přiznání do konce března a nikoliv do konce června, jak nám to umožňuje kulaté razítko daňového poradce. O to více mě překvapila zpráva z FÚ, že nám jakýsi přeplatek započítávají na neuhrazené zálohy ve výši 680 tisíc korun. Po několika telefonátech naší účetní bylo vše jasné: "Podání daňového přiznání v březnu vás nezbavuje povinnosti zaplatit zálohy, byť je jedna splatná 30. března a druhá 30. června!". Jinými slovy - víme, že ty zálohy neměly smysl a stejný zisk jste nevykázali, ale ty peníze stejně chceme, i když vám je budeme muset časem vrátit (časem!).
Smutné na tom je, že tentýž finanční úřad nám k dnešnímu dni už rok a půl zadržuje nadměrný odpočet ve výši 1,1 mil. Kč z ledna 2015. Dovolili jsme si tehdy v jednom měsíci zboží nakoupit a prodat jej až v druhém. Koho zajímá, že za únor 2015 jsme milion odvedli? Nikoho! Místo toho je třeba dokazovat svou nevinu, nevinu svého dodavatele a samozřejmě i nevinu svého odběratele a když náhodou FÚ z jiného kraje zjistí, že je vše v pořádku, stále to není platný důkaz, aby vás úřední šiml nechal na pokoji. Když vás pak napadne podat námitku na nečinnost finančního úřadu, dostane se vám odpovědi, že přeci náš finančák každý měsíc poslal alespoň 1 e-mail a tedy není nečinný! Nezbývá tak než zatnout zuby a čekat vždy měsíc - dva na reakci úřadu, která zpravidla končí "Na tuto výzvu odpovězte do 8 dnů.". Tedy ani na dovolenou to moc nevidím, ačkoliv by se mi po 5 letech už asi hodila.
Do třetice se přidala sama Praha a Praha 6. Jak jsem psal v minulém článku, zavádí nám na Břevnově modré zóny. Z původního plánu záchytného parkoviště na Veleslavíně zbylo peněz jenom na pár kyblíků s modrou barvou a tak se zavádí parkovací zóny v typicky českém stylu - "Neudělali jsme nic, abyste autem do Prahy nemuseli nebo jej mohli nechat na periferii, ale zakážeme vám sem jet.". Jste-li firma, zaplatíte za 1. auto 12 tisíc a za každé další rovnou 24 tisíc za rok! Pokud bydlíte v jiné městské části, kde jsou taky modré zóny, můžete si jít akorát hodit mašli, protože buď nebudete oprávněn parkovat doma nebo u práce. Nutí mě to k zamyšlení, jestli dál setrvávat na Praze 6, která nové zóny kvituje, namísto aby se tomu nesmyslu bránila jako Praha 4. Alespoň zatím nejsem ve stádiu uvažování o insolvenci jako jiní.